Z nejstarších dějin naší obce

M. Kolář ve své publikaci „Nejstarší pečeti šlechty české až do roku 1300“ na straně 11 uvádí: Záhy rozšířil se panský rod Drslaviců, potomků Drslava, župana plzeňského v letech 1160-1165, kteří se později rozdělili na dvě hlavní větve:

  • pány ze Skály a Ryžmberka, kteří měli za erb poloutrojčáří červeně v bílém poli a
  • pány z Litic a Potštejna, kteří měli v erbu tři čáry na pokos od pravé k levé straně přes celý štít, kterýmžto čarám se v 15. století „řebříky“ říkalo.

K Drslavicům s poloutrojčářím náleželi:

  • pánové ze Skály, také ze Švihova, řečení Ryžmberkové, z Dolan, z Malešic, z Bystřice a z Hernštejna
  • vladykové z Výrova, ze Svrčovsi, z Vřeskovic, ze Skočic, z Chudenic, ze Sulislavi, Zádubští ze Schöntaku, z Kumberku, z Úlic, z Blahoús, Sulkové z Hrádku a jiní.

K Drslavicům s trojčářím šikmým se hlásili:

  • pánové z Boru, ze Žinkov, z Litic, z Kareza, z Harušan, z Lopaty, ze Žlovic, z Mitterwaldu na Plzeňsku a z Potštejna na Prácheňsku.
  • na Královehradecku: Žampachové z Potstejna, pánové z Častolovic, z Dobrušky, z Heřmanova Městce a Kostomlat u Nymburka.

Drsalavci čítali 74 rodů.

Zdroj informace: Františka Zemana „Kniha o Švihově a okolí“, sepsal František Teplý, archivář Hradecký. Vydal: František Trnka ve Švihově, prosinec 1927.

Obec Sulislav byla založena pravděpodobně kolem roku 1100 - některou z větví Drslaviců. O první větvi je první zmínka z roku 1200 - podle publikace: Jan Kumpera: „Západočeský kraj A-Z“ vydané Západočeským nakladatelstvím v roce 1989, 1. vydání. 1193 se připomíná Oldřich, dále pak 1197 - Jan a 1212 - 1248 Ubislav ze Sulislavi.

Druhá větev nastupuje v roce 1368 – Janem (Ješkem), který byl v roce 1378 také pečovatelem a zemským soudcem v Chebu (Cheb tehdy ještě nepatřil k Českému království). Podle berního rejstríku patřila obec Sulislav pravděpodobně více majitelům, protože na příklad Ješek odváděl 1 Marku a jakýsi Zbyněk 5 čtvrtníků královské daně. Prvně jmenovaný vlastnil také dnes již neexistující obec Vracovice, poblíž Nedražic. Jeho nejstarší syn Prkoš byl v roce 1360 - farářem ve Lhotě u Rokycan, v roce 1362 - sesazen, protože se nenechal vysvětit; 1368 - byl opět kaplanem mladého krále Václava a farářem v Pištíně u Příbrami a v roce 1396 - pak v Mogolci u Horšovského Týna.

Další dva synové Ješkovi, a to Jan (starší) a Jan (mladší) se od roku 1400 - odlišovali příjmením Polák a Ptáče; příjmení „Polák“ se v této rodině objevovalo tak často, že jejich rozlišení v 15. století bylo velmi těžké. Jeden z Ješků byl od roku 1382 členem „Bratrstva kladiva“ v Praze („Bratrstvo se znamením obruče a kladivem uprostřed visícím“ – viz Alois Jirásek: „Mezi proudy“ díl I., „Dvojí dvůr“ strana 181-182, vydání z roku 1949). Ješek byl zřejmě dosti majetný, neboť bratrstvo mělo pouze 40 členů a členství bylo finančně náročné.

1400 - postavena nová farní budova. 1400 - (24.5.) Tři bratři – farář Prkoš, Jan zvaný Ptáče a Jan zvaný Polák, ustavili v Sulislavi faráře (Jana). Po úmrtí Jana Ptáče a jejich otce, věnovali Prkoš a Jan Polák. 1406 - (24.4.) patronátnímu kostelu v Sulislavi značné nadace ve prospěch faráře a dvou vikářů. Jmenovaní měli majetek také ve vesnicích Mlýnec (u Klatov), Libějice (u Netolic), Vojtěšice (u Přeštic) a Meclov (u Horšovského Týna), i když pravděpodobně také jen částěčný.

Podle záznamu z roku 1416 - (10.6.) byli patronátními vlastníky obce Sulislav mimo faráře Prkoše z Mogolců také vdova Herka (po Janu Ptáče)a její synové Jan Polák II.,Budivoj,Jan a Václav a ještě i 1427 - (7.2.) matka Herka, Jan Polák a Jan ze Sulislavi. Ze soukromých listin (na př. v roce 1409 nadace ve prospěch Sulislavi často vystupovali ve veřejném životě.

Jan Polák byl v roce 1420 - členem katolické šlechtické strany západních Čech. Kladrubský klášter mu v roce 1438 obstavil příjmy z berní. Jan Polák mladší 1448-1466 byl ještě 1465 patronem v Sulislavi. Brzy nato však rod mizí.

Na tvrzi Sulislav se objevují 1482-1505 rytíři z Přestavlků (poblíž Přeštic) 1482-1490 Vlach, 1508 Racek z Přestavlk vlastnil ještě tvrz.

1505-1575 se zde usadili Cehnicové z Říčan: 1505-1543 Jan, 1543 došlo k dělení majetku mezi Janem a Vilémem Cehniců z Říčan. Vilém byl zřejmě násilnické povahy, protože v roce 1554 obvinil svého sedláka Martina Levého z úmyslu Viléma zavraždit. Protože by u královského rychtáře Telítka ve Stříbře se svým obviněním neuspěl, nechal Vilém obviněného Martina Levého dopravit na hrad Švihov ke svému příbuznému, kde byl Martin Levý popraven. Když Jan z Říčan zemřel bezdětný, jeho sestra Barbora Bejčková z Nespečova.

1575 tvrz přestala sloužit svému účelu a byla postupně demolována. K obytné věži tvrze byl později proveden přístavek a celé to pak sloužilo jako kontrybuční sýpka až do roku 1786. Rovněž fara byla zrušena a přeměněna na sídlo správce statku (v roce 2000 budova čp. 7) Také kostel ztratil na významu a stal se filiálním kostelíkem stříbrského kostela. 1623 (17.6.) Městu Stříbro byl konfiskován majetek, který připadl holštýnskému plukovníkovi Kristiánu Ilowovi jako splátka na válečné odškodnění ve výši 70.000 zlatých. Mezi majetek zabavený ve prospěch plukovníka Ilowa patřil i statek Sulislav, zemanské sídlo včetně vesnice a fary. Na statku Sulislav byl zjištěn tento stav: 13 krav, 1 roční volek, 5 ročních telat, 7 letošních telat, 14 starších prasat, 11 ročních prasat, 24 ovcí, 21 jehňat, 4 tažní voli, 2 slepice, 4 husy, 2 staré vozy, 1 pluh, 4 řetězy. Stavení mělo velmi špatnou střechu, ovčín v dezolátním stavu.

Oseto bylo:

  • před zimou: 29 strychů pšenice, 68 strychů žita
  • před létem: 3 strychy pšenice, 5 strychů žita, 22 strychů ječmene, 2 strychy hrachu, strychů ovsa, 2 strychy konopí

Z rybníků nebyl žádný osazen.

1634 (25.2.)- Plukovník Ilow byl společně s Valdštejnem v Chebu zavražděn, město Stříbro získalo opět císařskou ochranu a obec Sulislav byla opět majetkem města Stříbra. 1774 – v Sulislavi zřízena triviální, utrakvistická škola pro obce Sulislav, Sytno, Svinná, Vranov a Butov. 1785 - statek Sulislav Emfyteutizován 1788 - v obci 33 domů 1796 (6. a 29.3.) – schválen návrh smlouvy mezi stříbrskou vrchností a poddanými o dědičném pronájmu pozemků tzv. městského dvora v Sulislavi. 1808 (10.8.) – postavena lesovna a ustanoven vrchní lesník se sídlem v Sulislavi. Lesovna byla v r. 1856 renovována a v r. 1862 rozšířena. 1812 – Stříbrské městské lesy byly rozděleny do čtyř revírů – sulislavského, sytenského, vrbického a butovského. Na každý dohlížel jeden lesník (revírník) a jeden hajný. 1812-1832 – stavba státní silnice Plzeň-Rozvadov a Stříbro-Cheb. 1838 – v obci 44 domů, 274 obyvatel, výměra katastru 964 ha - z toho orná 308 ha, louky 34 ha, lesy 552 ha. 1849 – 256 obyvatel. 1850 (1.2.) – jako jeden z důsledků revolučního roku 1848, zavedení ústavy a obecních samospráv, skončil poddanský vztah obcí vůči městu Stříbro. Obce se osamostatnily.

V Sulislavi dne 25.7.2003
Rudolf Hruška, kronikář obce

Poslední novinka

  • Pouť v Sytně (18.5.2017)
    • 17.6.-18.6.2017

Kontakty

  • Adresa
    • Sulislav
    • č.p. 42
    • 349 01 Stříbro
  • Starosta
    • 602116134 (Milan Strohschneider)
  • Úřední hodiny
    • Pondělí 17 - 18 hod